|
| |
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
| |
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
Finská epistemická modální slovesa v kontrastivním pohledu
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Čermáková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce je korpusovou studií, která zkoumá finská epistemická modální slovesa voida, saattaa, taitaa a mahtaa a jejich české překladové ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem se ve zvoleném materiálu zkoumaná finská modální slovesa překládají do češtiny. Teoretická část práce se věnuje popisu modality a modálních sloves v češtině a ve finštině, rozdílům v pojetí modality v obou jazycích a poukazuje na specifika překladového jazyka. Analytická část práce potom třídí jednotlivé překlady do kategorií podle příslušných modálních specifikátorů a popisuje je.
|
|
| |
|
|
Measure of divergence of possibility measures
Kroupa, Tomáš
Possibility measures are analyzed from the information-theoretic point of view. It is argued for a significant role of Choquet integration theory in this context. The principal result of the paper is the representation theorem for the nonspecificity of a possibility distribution and the new definition of a~measure of divergence of two possibility measures.
|
|
| |
host ::
RSS.